Je to sice ubytovna, ale o dost lepší. Tak ji říkají vznešeněji sporthotel a dali mu jméno Hubertus. Nachází se na okraji Lázní Kynžvart a v jeho okolí je toho dost k vidění a přijeli jsme až za hodně velké tmy. A díky tomu jsme do rána hodně a příjemně spali. Ráno jsme po snídani zase rychle upalovali dál, abychom našli zbytek naší Velikonoční party. Hubertus jsme tedy zkusili trochu letmo.

I přes pozdní příjezd nás majitel v županu přijal vlídně a bez výhrad. Ale už se mu asi nechtělo moc pobíhat kolem, venku byl totiž slušný mráz, tak nám povolil vzít si kola na pokoj. My jsme pak spali v druhém pokoji dvoucimrového apartmánu.

Pokoje jsou velmi dobře vybavené,žádný omšelý nábytek. Vše je hezky upravené a čisté. Celý objekt vypadá jako po nedávné rekonstrukci. Apartmány mají vlastní záchod a pro sportovce hodně důležitou koupelnu. Televize je tam také. Chybí jen kuchyňka a dala by se tu strávit příjemná rodinná dovolená. Cenu za ubytování jsme dostali slušných 300 korun na osobu, v sezoně ale asi bude vyšší.

V blízkém okolí je dostupný kynžvartský zámek. O kousek dál, ale to už se jede do pořádného kopce, se nachází Kladská, oblast s rašeliništi. A opačným směrem o něco dál,ale ještě na dohled, je zdejší nejvyšší kopec Dyleň, na kterém je vojenská vysílací stanice. Zkrátka je toho tu v okolí víc a tenhle hotel je určitě vhodná možnost,kde se za hezkou cenu ubytovat.

tel: +420 354691486 (nebo ze stránek hotelu Hubertus +420 354691486)
www: www.hotel-hubertus.cz
gps: +50°0'14.37", +12°37'38.25"

To to někdy začne na člověka padat a neví kudy kam. Starostí nad hlavu a do toho stres v práci. V tu dobu je potřeba vypadnout a takříkajíc si vyčistit hlavu.

Napadlo mě si projet singltrek v severních čechách http://www.singltrekpodsmrkem.cz Díky veletrhům jsem o něm věděl a bylo tedy otázkou času, kdy to vyjde. Vzal jsem si dovolenou a těšil se jak malej kluk. No hlavně na vypadnutí z práce.

Ráno tedy z Čakovic vlakem směr Tanvald. Ze zastávky Desná-Pustinská jsem začal stoupat k přehradě Souš. Bylo pěkný počasí, takže cesta pěkně ubíhala. Nad mapou jsem se těšil na Smědavu, protože se už blížil čas oběda. Ale ouha - zavřeno. Sjezdem do Bílého Potoka. Bylo už po poledni. V tom v Hejnici po levé ruce spatřuji restauraci Dělnický dům. Domluvit bike do předsíňky nebyl problém. Slečna byla milá. Milé bylo i jídlo včetně točeného Máze. S nacpaným břichem se mi jelo těžko. Pomalu do Lázní Libverda. Mířil jsem do informační kanceláře pro mapku. To abych věděl, kudyže budu po lesích drandit. "íčko" bylo zavřené. Tak jsem vydupl zbývajích pár serpentin k Obřímu sudu (nástupní místo - poradil jeden týpek u oběda). Restaurace byla zavřená. Prostě podzim. Zde je tabule s mapou a jak si jí fotím přijíždí právě biker. Dáváme řeč, a že si tedy dá kousek ještě zpět znovu se mnou. Držel jsem se ho, no pak mi zmizel. Tento rok je od Obřího sudu okruh značen modře. No v roce 2012 bude přeznačen na červenou. S červenou to bude obdobné. K této informaci jsem přišel později. Přijíždím na další nástupní místo. Nad Kyselkou. Je tu tabule opět se starou mapou a lavičkami. Až sem jsem si to užíval. Malé houpáčky, zatáčky, rychlá změna přetížení s minimem námahy. Moc se nešlape. Tempo se jen "přiživuje". Obrázky ve fotogalerii. Po krátkém, ale prudkém výšlapu se dostávám k Lomnického mostu. Odočívají tu dva bikeři, kteří mě optimálně nasměrovali dál, abych jel minimum tratí dvakrát. Pokračoval jsem k česko-polské hranici a pak po zelené k Novému Městu pod Smrkem přímo k ještě nedokončené budově centra. Je na pěkném místě u rybníka. Zelená není okruh a tak bylo nutné jet zpět. Jedná se o opravdu krátký, ale v lesích u polské hranice malebný kousek. Černý okruh na polské straně již byl vybudovaný, ale nebyl ještě na mapě. Zkusil jsem kousek a polská cykloturistka mě poradila jak zpět do ČR. Od Streitova obrázku směřuji k Libverdskému mostu. Tady potkávám těžkou techniku při opravě mostu a bikera z Čemby. Ptám se ho na cestu dál, protože se odpoledne chýlí ke konci. Zjišťuji, že má singltrek ještě s dalšími kumpány na svědomí, tak ho chválím a pokračuji směrem na Smrk v domnění, že správně. V tu dobu jsem si myslel, že se tento den vracím ještě domů. Po bloudění na úpatí Smrku vytahuji telefon a zapínám turistickou navigaci. Uvědomuji si, že jsem špatně odbočil, a protože jsem již vysoko návrat nehrozí. Navigace mě doprovází k turistické modré a pak nastává asi kilometrové peklo. Nošení biku strmě vzhůru po rozházených kamenech. Před západem slunce dorážím na rozhlednu Smrk. Odtud rovnou na Stóg Izerski zkusit štěstí s noclehem.

Dorážím již za tmy. Mám štěstí. Otevírá mi pan domácí, s tím, že je chata úplně prázdá. Kolo si mohu dát na verandu, odkud vždy za dne turisti sledují panorama směrem na Świeradów Zdrój. Jsem pozván přímo do kuchyně. Ke stolu mi paní domácí nosí různá polská lahvová piva. Povídáme si a ona mi při tom dělá pierogi. Dozvídám se, že o den dříve bych měl smůlu, protože se jel v Čechách MTB závod a chata byla úplně plná. Nocleh je za 25 Zł + 7 Zł za povlečení. Mám pro sebe šestilůžkový pokoj. Po večeři a umytí chvíli čučim na telku z gauče hned vedle pokoje.
Po teplé snídani od paní domácí vyrážím zpět na Smrk, abych si pod ním dojel zbytek okruhu, který jsem v pondělí úplně celý nestihl. Po sečtení najetých km dostávám výsledek 27 km. No v roce 2012 to má být již 70 km!

Singltrek mě vyhodil u Obřího sudu a vydávám se po silnici do Nového Města pod Smrkem na prohlídku a do "íčka" pro mapku, které zprvu nemohu najít. Mám opět smůlu. Mapy nejsou a nové budou v roce 2012. V tu chvíli se mi ve městě nelíbí a chci pryč. V tom mě utvrzuje skupinka nepřizpůsobivých na náměstí, i když mám hlad. Mastim to tedy do Polska přes Czerniawu Zdrój do Świeradówa Zdrój. Hladový vyfunim z údolí na Stóg Izerski a manželé nevěří. Jestli prý jedu opět nocovat. Dávám oběd. Bygos s točeným Piast (6 Zł) a vyrážím do chatky Górzystów. Kvůli čechům mají v nabídce Svijany. Zde potkávam partu polských bikerů, se kterými se dávám do řeči. Nakonec mi dávají podrobnou mapu Gór Izerskich. Prý si koupí další. Loučíme se a to netuším, že s nimi ještě pokecám u piva na Orle. Odtud přes Jizerku, Polubný a Desnou do Tanvaldu na vlak.

Telefon: +48 75 75 110, +48 601 974 895, +48 601 974 896
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
WWW: http://stogizerski.republika.pl/schr/index.htm
GPS: 50°53'28"N, 15°18'34"E

Konečně jsem se letos po několika letech plánování odhodlal zúčastnit se MTB maratonu Sudety.
A protože lokalita není zrovna blízko, bylo jasné, že bude s noclehem.
O zajištění noclehu jsem se starat nemusel, neboť to za mne udělal cyklotým Tryskomyš, se kterým jsem na závod jel.

Ubytování bylo v autokempu za městem Teplice nad Metují. Tedy výhodně nedaleko startu závodu.
Spali jsme v chatkách, takových jakých je po replice nepočítaně.
Jedny dveře, jedno okno, jeden stůl a dvě palandy. Nocleh stál velmi přijatelných 150 Kč.
Sociální zařízení a kuchyňka byly tradičně společné u vstupu do kempu. Sprchy a toalety byly buď po rekonstrukci nebo nové, což bylo příjemné.
Vedle sprch byl malý kiosek, kde bylo možné "tankovat" točený Krakonoš, či si něco na zub koupit.
Seděli jsme na lavičkách s deštníky hned vedle a paní tam s námi kupodivu vydržela až do deseti večer.

A protože jsem byl po závodě zbitej jak po návštěvě šluknovského výběžku, byl i druhý nocleh. Únava mi nedovolila opláchnout bike od hlíny a prachu. Řeší to Metuje tekoucí hned za chatičkami.
Po odpočinku byl v neděli naplánován jeden okruh skalním městem, který není daleko.

Telefon: +420491581387, +420776379746
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
WWW: http://www.autokemp.wz.cz
GPS: 50°36'0"N, 16°9'5"E

Během třídenního výletu po polské straně Krkonoš (cyklotrasa ER-2) jsem s Viktorem po velmi náročném výjezdu + tlačení po černé turistické stezce (Śląska Droga) přijel pod Sněžku celkem pozdě. Stalo se tak, že jsme na vrchol dorazili těsně před západem slunce. No na vrcholu jsme řešili, kde přespat. Jediní lidé zde byli obsluha polské restaurace. Ta nám poradila, ať zaboucháme na chatu pod Sněžkou. Na Sněžce se ubytoval nelze. Je tam jen restaurace a meteorologická stanice.

Kolem půl deváté jsme tak učinili a na dotaz s cenou se dozvěděli, že buď 300 Kč nebo 30 Zł. Chlápek byl velmi příjemný a kola nám umožnil dát do haly ke stolům s lavicemi pro turisty. V zápětí jsme održeli klíče od dvojůžkového pokoje a informaci, že se již nevaří. Bylo již pozdě a chata byla vlastně už pro turisty zavřená. Natočil nám tedy dvě piva s tím, ať si je vezmeme na pokoj . Točí tu Lech a Tyskie. Oboje po 7,50 Zł.

Dvojlůžkový pokoj byl fajn. Čistý, útulný a s výhledem do Úpské jámy.
Sociální zařízení bylo společné a naprosto postačující.

Ráno jsme si objednali ke snídani míchaná vajíčka s chlebem a přitom od stolu koukali do Polska přemýšlejíc o sjezdu do Karpacza.

WWW: http://www.domslaski.pl
GPS: 50°44'21"N, 15°43'43"E

 

Na letošního Krále Šumavy jsem se letos vydal sám. Nikdo z party, ve které každoročně jezdíme letos nechtěl jet, nebo nemohl.

Podařilo se mi přifařit k cyklotýmu Tryskomyš a byl jsem tedy ubytován s nimi.

Jedná se o střední školu, která disponuje ubytovnou. Má snad čtyři poschodí. Jde o dva dvojlůžkové pokoje s předsíní, kam by se kola pohodlně vešly, ale paní správcovou nám to bylo zakázáno. Snažili jsme se jí přesvědčit, že kola v autech nejsou bezpečná, ale recepční nepovolila. Nakonec jsme ji umluvili na uschování kol do uzamykatelné chodby hned vedle recepce. Na každé posteli bylo připraveno povlečení. V každém pokoji stůl a dvě židle + velká skříň. Zásuvku jsem našel jen v koupelně se sprchovým koutem. Ale v případě nouze by šla využít zásuvka u každé postele obsazená lampičkou na čtení. Pokoje byly čisté. Cenou 170 Kč za osobu přímo v centru města hned vedle supermarketu Penny Market dělá ubytovnu velmi atraktivní. Na náměstí, kde probíhá start závodu je to skutečně jen několik málo minut jízdy na kole.

S paní recepční bylo dokonce možné se dohodnout na ponechání věcí na pokoji až do doby, kdy jsme si po závodě pro ně přijeli.

Telefon: +420 728 989 497 pí. Volejníková
WWW: http://www.klatovy.cz/isskt/ubytovani.asp

Na pravidelných velikočních cyklotoulkách s kamarády jsem zavítal do ubytovny ‘U Planety’ v Halži u Tachova. Normálně bych o této ničím zvláštní ubytovně nepsal. Jenže by byla škoda o ní nevědět, když se zrovna nacházíte s bandou cyklistů někde v okolí a hledáte vhodné místo na přenocování nebo se trochu zcivilizovat.

Ze signálky jsme sjeli z vrchu Tišina když už šero přešlo v celkem solidní tmu. Ještě jsme se museli trochu poptat, kde nějaké ubytování najdeme, takže když jsme dorazili k ubytovně, paní spravcová už byla nachystaná v županu ke spánku. Ale i tak nás přivítala a bez problémů nás vzala na ubytovnu.

Zavedla nás hned do prvního pokoje, v tomto období byla ubytovna úplně prázdná. Hned vedle byla umývarna se sprchou, naproti byla kuchyňka, kterou jsme nepotřebovali, nicméně pro nás tu bylo vše podstatné. Kola jsme schovali v chodbě, roztahovat jsme se mohli celkem volně. Kde bychom je schovali v sezoně, jsme nezjistili, ale nepochybuju, že se nějaká úschovna v objektu nachází. Ještě než se s námi paní spravcová rozloučila, povědela nám, kde je v okolí nějaká hospoda. Ta byla téměř naproti a kromě všudypřítomné klasiky ve formě Gambrinu točili ještě nějakého Kozla. Chuťově to ale nebylo nic zvláštního a bylo dost přechlazený.

Zpátky k ubytování. Pokoj byl veliký tak akorát ke kapacitě pokoje pěti osob. Jeden stůl, několik židlí, nějaká skříňka, jedna (jenom) zásuvka. Pravděpodobně tak vypadaly i další pokoje. Vzhledem k tomu, že jsme byli jen dva, mohli jsme se pohybovat naprosto volně, v plném obsazení by to asi ještě šlo s menším omezením. Ovšem žádný vládní apartmán jsme ani nečekali. My jsme chtěli přespat a sprchu a tohle očekávání ubytovna spolehlivě splnila. Mohli  jsme strávit noc v teplých a čistých postelích.

Po teplé sprše jsme si na stole ohřáli zbylé instantní polévky a konzervy. Pak jsme se rozhodli dojít si na jedno do již zmíněné hospody, ze které jsme se ovšem z výše zmíněných důvodů vrátili opravdu po jednom (pivu, ne člověku).

Ráno jsme se sbalili, promazali řetězy a vyrazili dál. Tuhle ubytovnu mužů s klidným svědomím doporučit všem, kdo pojede kolem na kole a nejen cyklistům, a to i ve větší partě. Místa je dost, pokoje jsou vybavené standardně a čisté. Člověk, který je zvyklý spát několik nocí za sebou v lese ve stanu, tu nebude mít problém. My jsme tu byli brzo, ale v létě je nejspíš k dispozici terasa s grilem. Za to zaplatite 198 Kč na osobu,ale podle sezóny a délky ubytování se může lišit.

Telefon: +420 604 893 414
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
WWW: http://www.tachov.cz/turisticka-ubytovna-u-planety.html
mapa: tady
GPS: 49°49'46.341"N, 12°34'44.746"E

Musím zde zmínit noclech v Českém lese. Na veletrhu For Bikes Tomáš u stánku karlovarského kraje dal řeč s jedním pánem a ten mu dal tip na přespání u jednoho velkého radioamatéra nedaleko obce Tři Sekery. Škoda, že se Tomáš letošního velikonočního dobrodružství nemohl zúčastnit :-(
Když jsme objížděli Dyleň (ten den jsme toho měli dost - kopec na Dyleň je fakt nekonečný) zavolal jsem dle domluvy paní starostce Třech Seker a ta popsala cestu tak dobře, že jsme kolem osmé hodiny večerní skutečně objekt trefili. Je kousek od signálky. Měli jsme to tedy ještě blíže než do nějakého penzionu ve Třech Sekerách. Zdrželi jsme se ptaním po námi hledané osobě. Během toho jsme popíjeli lahvové dvanáctky v paintballovém centru, které je hned vedle. Protože bylo plné němců, bylo i s občerstvením, které jsme také využili.

Po tom co jsme našli radioamatéra J. Müllera, vyzval nás i s našimi koly do svého království. Jak je z obrázků ve fotogalerii patrno (poloha objektu je zde také), pokoj byl velký, že by se nás tam vešlo desetinásobek i s koly. Takovýchto unifikovaných pokojů tam bylo snad šest. Možnost se osprchovat v teplé vodě ve velmi provizorní sprše zde byla také.

Během grilování našich klobás (z paintballového centra) na balkoně jsem dostal od radioamatéra velmi podrobný výklad (v místnosti plné vysílaček), na co které zařízení slouží, jak se ovládá a jaké má funkce. O výkladu Honza vykouřil a vypil nespočet cigaret a piv a v naší snaze již jít spát nám pak už tolik nebránil.
Piva, která jsme měli na pokoji byla také z paintballového centra. Němci se tam tedy vyřádili, neboť jsem se obával pokaždé, když jsem šel něco do občerstvení koupit, že mě trefí.

Cena za nocleh byla skutečně radioamatérská. 200 Kč za 3 osoby.
Telefon na paní starostku ve Třech Sekerách: +420 602 527 348.
GPS: 49°56'7"N, 12°33'22"E

Ahoj kluci, vracím se k nedělní krátké vyjížďce. Díky bylo to docela výživné, ale jak bylo na začátku, řečeno bohužel krátké. Možná se nejedná ani tak o kilometry jako o čas strávený na kole. Vlastně píšu proto, že jsem tam přespával a to v docela příjemném prostředí v obci Povrly Elben Aréně http://www.restaurace-arena.cz Pokoj byl čistý, klidný a poměrně levný, cena 164Kč na noc mě připadla jako OK a navíc tam byla docela pěkná hospoda zvoucí k večernímu posezení. Využil jsme toho, ale málo - je mimo jakoukoliv sezónnu a tak tam neseděli ani dělníci. Nicméně obsluha byla příjemná a kolo spalo se mnou na pokoji pod dohledem. Takže cyklistice zdar, zvláště té silniční. Mějte se fajn a užívejte si pěkných jarních dnů.